Stanování a jeho pravidla

Ne každému stanování vyhovuje. Proto jsme se rozhodly napsat krátký článek o cestovatelské radosti tohoto typu a jeho pravidlech. Nemáme nic proti dodávkám, obytňákům, hotelům, hostelům, airbnb, couchsurfu, resortům a spol. Ať si každý bydlí, jak je mu libo. My tu hadérku kolem sebe, která udrží vodu, vítr i sníh, máme rády a je nám blízká. Říkáme stanu soukromě „Staník“ a pracovně „dvoukilová garsoniéra“.

Stejně jako máme pravidla na stopování tak máme i pravidla na stanování:

  1. Všude, kde spíme pod stanem ve volné přírodě, zjišťujeme na netu pravidla stanování v dané zemi. Poslední roky se mění. Je více zákazů než dříve. Což je pochopitelné z hlediska přírody i ekonomiky. Důležité je vědět, v jaké vzdálenosti od obydlí můžeme stanovat.
  2. Pokud tu noc stanujeme mimo kemp, neříkáme lidem vůkol, kde budeme stanovat.
  3. Dodržujeme noční klid i v přírodě (i veverky můžou mít psotník).
  4. Nenecháváme za sebou nepořádek – nikdy.
  5. Snažíme se stavět stan spíše na místech, kde bude ráno svítit slunce (z důvodu schnutí tropika) – dobré ve vlhčích oblastech.
  6. Chráníme se před nepřízní počasí. Pokud nehrozí nebezpečí (předpověď nehlásí „tajemný vichr z hor“ nebo optimisticky synoptickou mapu s variantou „chčije a chčije“, tak aspoň závětří.
  7. Vypneme staníka tak, abychom v případě bouřky nemusely v noci podnikat výpravy ven.
  8. Vozíme podlážku – některé povrchy mohou stan poškodit a ta lehká plachetka i lépe izoluje.
  9. Rozbíjíme stan tam, kde není nebezpečí spadnutí stromu nebo návštěvy blesku.

Kde stanujeme?

Ideálně na rovném místě (kdo se ještě ve stanu nevzbudil srolovaný v rohu?), s minimální množství šutrů (noční dlouhá masáž není nutná), vody, bahna (to zní, jako bychom se vyhýbaly korytu řeky :-D). Volíme si maximální množství krásy a komfortu. Vzdálenost od civilizace je na každém. Nejlépe je být tak daleko, aby se v případě nečekané události dalo zaběhnout někam pro pomoc, ale chce to na noc taky ticho a klid.

Kde nestanovat?

Neporušujeme zákazy a pravidla. Ale stalo se nám, že jsme „zatměly„ v lese a musely zůstat na soukromém pozemku. Pak je to na domluvě s majitelem (když se nějaký vyskytne ????).